Novinky ze světa
Zpět na předchozí stránku10. 12. 2008 - Čeští vědci zvládli technologii náhrady kmenových buněk
Praha - Čeští vědci zvládli a úspěšně užívají technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám. Vyhnou se tak při jejich přípravě etickému problému s ničením lidských zárodků, protože jim k práci postačí buněčný materiál například z lidské kůže. Embryonální kmenové buňky jsou zdrojem všech tkání i orgánů lidského organismu.
"Vzali bychom buňky od daného pacienta, svým způsobem bychom je vrátili na počátek tak, aby byly stejné jako buňky v embryu, pak je namnožili a otočili přesně tím směrem na buňky, jaké pacient potřebuje," popsal význam objevu Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby. Říká se tomu zvrátit osud buňky, laicky řečeno vědci nyní umějí starou buňku omladit až do věku lidských embryí. Stačí vložit tři nebo čtyři uměle vyrobené geny do šroubovice DNA v buňce.
Etický problém - ničení embryí - odpadá
Embryonální
kmenové buňky pro mnoho vědců představovaly největší naději, jak získat
"náhradní díly" dokonale slučitelné s organismem lidí trpících nemocemi
jako diabetes a Parkinsonova choroba či odsouzených k nehybnosti
zraněním míchy. Problémem ale bylo, že se při jejich získávání ničily
lidské zárodky, proti čemuž se ostře staví například římskokatolická
církev.
Jana Křížová z Ústavu experimentální medicíny Akademie
věd uvedla, že výzkumy v posledních letech naštěstí potvrdily možnost
zvrátit osud již diferencovaných buněk, z nichž jsou složeny různé
tělesné orgány, a "přinutit" je, aby se vrátily zpět do tzv.
pluripotentního stavu, tedy stavu velmi podobného tomu, v jakém jsou
kmenové buňky v lidském embryu.
Nová technologie bude hledat léčebné postupy
Novým postupem bude možné připravit kmenové buňky pacientů s různým
typem onemocnění včetně vrozených nemocí, uvedla Křížová. Technologie
podle ní umožní studovat příčiny onemocnění a hledání léčebných
postupů.
Za
osvojením si nové technologie stojí vědci z Ústavu experimentální
medicíny, který řídí profesorka Eva Syková, a Výzkumný ústav živočišné
výroby ministerstva zemědělství, jehož šéfem je Tibor Moško. Oba týmy
jsou sdružené v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, a jako
první v České republice se nyní připojily k několika světovým
laboratořím zvládajícím tento postup.
Zdroj: ČTK
Video: Rozhovor s Evou Sykovou v pořadu Události, komentáře
