O kmenových buňkách

Kmenové buňky představují jedinečnou populaci buněk, jejímž úkolem je vytvoření základů jednotlivých tkání a orgánů, udržení jejich funkce v mnohobuněčném organismu. Vědci dlouho předpokládali, že osud „dospělých" kmenových buněk je omezen jen na diferenciaci (rozlišení) na omezený počet definovaných buněčných typů, později se podařilo experimentálně navodit široký rejstřík diferenciací. Kmenové buňky jsou primární nediferencované buňky, které jsou schopny se přeměnit na jakýkoliv jiný typ buněk a právě v tom se skrývají jejich jedinečné schopnosti, vyvíjejí se z nich různé buňky v závislosti na tom, do jakého prostředí, to znamená orgánu, byly právě přeneseny. Například v játrech se vyvíjejí na buňky jaterního parenchymu, v srdci se z nich vyvíjejí buňky srdečního svalu. Takto jsou schopny nahradit narušené a oslabené buňky, regenerovat tkáně, obnovovat poškozené části organismu.

Typy kmenových buněk

Buňky vzniklé prvním dělením oplozeného vajíčka jsou schopné se přeměnit na jakýkoliv typ buněk, které se v organismu vyskytují.

Každá buňka tohoto typu (totipotentní) obsahuje kompletní genetickou informaci pro celý organismus a má jedinečnou schopnost diferenciace. Nediferencované buňky zárodku nazýváme embryonálními kmenovými buňkami ( pluripotentními). Od 15. dne vývoje embrya dochází k buněčné diferenciaci (rozlišení).

Diferenciace je proces, kterým se buňka a buněčné populace stávají tvarově (morfologicky) a biochemicky rozdílné, tento proces buněčné diferenciace je pod přímou kontrolou chromozomální DNA, která usměrňuje prostřednictvím systému ribonukleových kyselin proteosyntézu v cytoplazmě oplozeného vajíčka, v buňkách vznikajících rýhováním vajíčka a později již v diferencovaném stavu v cytoplasmě buněčných populací zárodečných listů a orgánových základů.

V průběhu „vývoje v člověka" však vedle diferencujících se buněk zůstává zachován i malý počet „nediferencovaných buněk". Nazýváme je tkáňovými kmenovými buňkami (multipotentními).

Pupečníková krev je optimálním zdrojem vysoce kvalitních tkáňových kmenových buněk. Kmenové buňky lze bezprostředně po porodu ze vzorku pupečníkové krve oddělit a dlouhodobě je uchovat v životaschopném stavu za účelem budoucího využití podle potřeby bez toho, že by došlo ke snížení jejich kvality.






Oficiální informace

Drazí partneři, vážení klienti...

Tato informace se týká představení nového zákona 296/2008 Sb. o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka (v našem případě se jedná o uchování kmenových buněk z pupečníkové krve). Tento zákon objasňuje odborné požadavky a vymezuje zodpovědnost pro všechny subjekty působící v této oblasti. Praktické směrnice byly definovány, kontrolní a licenční postupy byly stanoveny prováděcí vyhláškou.

Naše společnost se snaží důsledně následovat pokyny a požadavky dané novým zákonem a po změnách v naší firemní struktuře jsou prováděny kroky nezbytné k získání licence u příslušných institucí.

V přechodném období, na základě vzájemné dohody s naší mateřskou společností Cryo-Save, jsme se rozhodli pozastavit nabízení našich služeb - archivace kmenových buněk.

Po vyřízení všech nových administrativních formalit, které naše mateřská společnost působící i v dalších členských státech EU splňuje a předpokládáme proto, že je splníme i v České republice, obnovíme příjem nových klientů, abychom co nejdříve mohli poskytnout veškerý servis nastávajícím rodičům a jejich budoucím potomkům i v České republice a mohli plnit jejich přání úschovy kmenových buněk odebraných při porodu z pupečníkové krve.

Našich dosavadních klientů se toto opatření žádným způsobem nedotýká.

Oficiální stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Odběry pupečníkové krve může na základě smlouvy zajišťovat a může je zpracovat zdravotnické zařízení jen za splnění podmínek daných zákonem č.296/2008 Sb. o lidských tkáních a buňkách.

Tento zákon stanoví, že taková zdravotnická zařízení musí mít povolení činnosti tkáňového zařízení vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv s rozsahem činností, který odpovídá požadavkům dle tohoto zákona. Jedinou výjimkou jsou zdravotnická zařízení, která tuto činnost vykonávala před účinností zákona o lidských tkáních a buňkách (tj. před 18.10.2008) na základě povolení Ministerstva zdravotnictví České republiky a zároveň podala u Státního ústavu pro kontrolu léčiv v zákonné lhůtě žádost o vydání povolení (lhůta skončila dnem 18.4.2009), tj. vztahuje se na ně přechodné ustanovení § 30 odst. 1 zákona č.296/2008 Sb. o lidských tkáních a buňkách).

V současné době podmínky zákona č.296/2008 Sb. o lidských tkáních a buňkách splňují pouze

  • Fakultní nemocnice Brno,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové
  • Ústav hematologie a krevní transfuze Praha

3.6.2009 - zdroj - Státní ústav pro kontrolu léčiv - obor inspekční

www.sukl.cz