Možnosti
budoucího využití kmenových buněk
Kmenové buňky se dokáží přeměnit v kterékoli specializované buňky lidského organismu. Podle mnohých vědeckých studií mohou kmenové buňky zajistit funkci mimo jiné buněk jaterních, svalových, nervových, buněk pokožky, ledvin a slinivky břišní. Vděčí za to svým jedinečným schopnostem. V blízké budoucnosti bude jistě možné léčit pomocí kmenových buněk i další choroby. Bude možné zlepšit zdravotní stav osob, které v současné době trpí nevyléčitelnými nemocemi, jako jsou choroby jater, ledvin, svalů, nervového systému, kůže, nemoci slinivky břišní (diabetes mellitus). Významné odborné časopisy, např. Nature, Science atd., téměř každý týden přinášejí pojednání o nových důležitých pokrocích ve výzkumu kmenových buněk. S jejich pomocí bude možné předcházet utrpení mnoha nemocných a léčba pomocí tkáňových kmenových buněk bude moci ulehčit milionům lidí.
Zlomový okamžik
nastává v léčebném využití kmenových buněk proto, že vědci odpozorovali od
přírody, jak je možné z kmenových buněk pomocí vlivu tzv. chemické indukce
vytvářet různé typy buněk specializovaných. Tak bude možné umělým množením
kmenových buněk vytvořit různé typy buněk zajišťujících speciální funkce, poté
také jednotlivé tkáně, a jednou možná dokonce i celé orgány. Díky těmto svým
schopnostem nabízejí kmenové buňky nové, fantastické možnosti léčby. Vlivem
působení kyseliny retinové (základní látka vitaminu A) se kmenové buňky
přetvářejí na nervové a podpůrné buňky. Zmíníme zde dále ještě několik
konkrétních příkladů.
Pokud budou kmenové buňky implantovány přímo do odumřelé tkáňe srdečního svalstva, může se zlepšit stav pacientů po infarktu, protože kmenové buňky jsou schopny nahradit odumřelé buňky srdečního svalstva a cév. Kmenové buňky implantované do mozku se neustále dělí a diferencují, a tak nahrazují poškozenou nervovou tkáň. Kmenové buňky mohou díky přeměně na buňky nervové začít léčit takové nemoci, jako například Alzheimerovu chorobu, mozkovou mrtvici, tedy krvácení do mozku, mozkovou trombózu a embolii. Mnohé výzkumné týmy informují o tom, že v laboratorních podmínkách se jim podařilo z kmenových buněk namnožit nervové buňky, které produkovaly dopamin. Tyto buňky jsou potřebné pro léčbu Parkinsonovy choroby pomocí kmenových buněk. Spolehlivé výsledky ukazují i na možnosti léčby poranění míchy pomocí kmenových buněk. Početné závěry prováděných výzkumů ukazují také na nové možnosti léčby diabetu I. tipu, protože kmenové buňky jsou schopny se přeměnit v buňky produkující inzulin a díky nim je v organismu obnovena rovnováha látkové výměny sacharidů.
Doufejme, že výzkum na poli kmenových buněk v budoucnu přinese řešení také pro genovou terapii (genovou chirurgii), kde zatím bylo zaznamenáno i mnoho neúspěchů. Genová chirurgie spočívá v tom, že se poškozený gen nahradí genem správným. Úspěchy byly mnohokrát zaznamenány u bakterií. Ovšem v humánní medicíně se léčba nezdařila, protože správný implantovaný gen nebyl schopen najít své místo a „porazit" gen chybný. Genová léčba, neboli oprava chybných genů, které způsobovaly onemocnění, nepřinesla mnoho úspěchů. Mnohem snáze se zničí nebo opraví proteiny, které kvůli chybnému genu způsobují onemocnění. Při léčbě některých vzácných genetických onemocnění kostní dřeně přinesla terapie pomocí kmenových buněk své výsledky. Kmenové buňky dokázaly v kultivačním roztoku přeměnit gen chybný na gen správný a po následné implantaci kostní dřeně vyprodukované z těchto „opravených" kmenových buněk se nemocné buňky vyléčily.
